Tísňové volání

Standardním způsobem oznamování mimořádné události občany je využití telefonních čísel tísňového volání, která jsou garantována státem, jako právo na život, ochranu zdraví, majetku a přijatelné životní prostředí, a jsou zakotveny v Ústavě České republiky.

Tísňové volání je veřejně dostupná služba elektronických komunikací stanovená zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, z jejího využití není nikdo předem vyloučen. Tento zákon také stanoví :

povinnost poskytovat zdravotně postiženým osobám přístup k číslům tísňového volání,
bezplatné volání čísel tísňového volání,
bezplatné zpřístupnění lokalizačních a jiných údajů, které umožňují identifikaci volajícího, subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem tísňového volání,
nepřetržitý přístup uživatelů k číslům tísňového volání,
povinnost zajistit informování veřejnosti o existenci a podmínkách používání čísel tísňového volání,
zákaz znemožňování identifikace čísla při tísňovém volání,
povinnost bezplatného zobrazení účastnického čísla volajícího účastníka,
sankce při zlomyslném volání prostřednictvím tísňového volání,
možnost uskutečnění volání na čísla tísňového volání i v případě, kdy nezaplatil účastník za poskytnuté služby ve stanovené lhůtě.

V ČR jsou zavedena následující čísla tísňového volání, která obsluhují uvedené složky integrovaného záchranného systému na operačních a informačních střediscích:

150 - Hasičský záchranný sbor České republiky,
112 - Hasičský záchranný sbor ČR – jednotné evropské číslo tísňového volání,
155 - Zdravotní záchranná služba,
158 - Policie České republiky,
156 - Obecní (městská) policie.

Jak volat na tísňové linky? - článek na www.hzscr.cz

Víš odkud voláš o pomoc na tísňovou linku? Publikace HZS ČR - pdf.

Nahoru