.: Menu :.

Historie sboru

• Vznik a vývoj hasičstva na Opavsku
• Vznik a vývoj hasičstva v Dobroslavicích
• 1939 - 1945
• 1945 - 1951
• 1951 - současnost
• Vývoj vozového parku

Vznik a vývoj hasičstva na Opavsku

České hasičské sbory ve Slezsku počtem 14 spojily se v roku 1890 v hasičskou župní jednotu Opavskou, která však měla jen krátké trvání. Po šesti letech vzmohlo se české hasičství ve Slezsku na padesát sborů, což zavdalo příčinu k rozdělení župy Opavské a utvoření "Ústřední hasičské jednoty Slezské" s pěti hasičskými župami.

Ustavující valná hromada "Hasičské župní jednoty Hrabyňské", jedné z nových pěti žup, na které rozdělená byla župa Opavská, konala se v Hrabyni dne 23. února 1896 v hostinci p. Chomrada. Do schůze dostavilo se sedm pro župu určených sborů hasičských po třech delegátech, a to Mokré Lazce, Budišovice, Hrabyň, Smolkov, Velká Polom, Chabičov a Malá Lhota, mimo to dostavili se členové sboru - ze Štítiny a z Nových Sedlic, kteří zároveň do župy se přihlásili, vedle toho p. R. Gudrich, hasičský inspektor župy Opavské. Starosta župy Opavské pan dr. R. Dubový poslal omluvný dopis.

Valnou hromadu zahajíl nejstarší náčelník hasičských sborů na Hrabyňsku p. František Glabazňa, nadučitel z Mokrých Lazec. Ve svém úvodě poukázal k rychlému rozvoji hasičstva Slezského. Přední zásluhu o to přičítá p. dr. R. Dubovému, advokátovi v Opavě, a R. Gudrichovi, nadučiteli v Raduni, kteří neunávně pobádali a sami horlivě pracovali. Zapisovatelem schůze zvolen, Ant. Kožaný, nadučitel z Hrabyně, za jednatele, Fr. Chamrad, hostinský z Hrabyně, za pokladníka a župního přehlížitele Valentin Rosypal, nadučitel z Chabičova, Ludvík Šimoš, správce školy z Malé Lhoty, Fr. Novák, rolník z Budišovic za členy výboru a Ed. Malohlava, stolař ze Štítiny, a Val. Dener, obchodník Nových Sedlic, za náhradníky.

Roku následujícího přistoupily k župě naši ještě sbory hasičské v Dobroslavicích a Pusté Polomi, tak že župa Hrabyňská čítá nyní jedenáct sborů, jsou to dle roku jich založení: Mokré Lazce 1886, Budišovice 1888, Pustá Polom 1889, Hrabyň, Smolkov a Nové Sedlice 1890, Štítina a Velká Polom 1891, Dobroslavice 1892, Chabičov 1893 a Malá Lhota 1894.

Roku 1896 vyslala župa deputaci k pohřbu starosty první hasičské župy Opavské ve Slezsku, p. dra. R. Dubového.

Hasičská župní jednota Hrabyňská zúčastnila se následujících hasičských sjezdů: dne 6. září 1896 v Mokrých Lazcích, téhož dne slavil místní sbor své desetileté trvání, dne 12. září 1897 ve Velké Polomi a dne 17. července 1898 slavnostní sjezd na oslavu padesátiletého panování J. V. císaře a krále Františka Josefa I. v Hrabyni.

Činnost župní jevila se ve schůzích výborových, jež se konaly dne 17. května 1896, dne 29. června 1896, dne 28. června 1897, dne 26. června 1898 a dne 27. října 1898 veskrz v Hrabyni. Při všech sjezdech a schůzích výborových rokováno o důležitých otázkách hasičských a konány přednášky o odborných textech hasičství.

Ant. Kožaný.

K 45letému výročí práce ve prospěch českého hasičstva ve Slezsku jeho zakladateli věnovali tuto fotografii.

Nahoru

Vznik a vývoj hasičstva v Dobroslavicích

1892 - 1939

Obec Dobroslavice leží na kopci, který co část vysočiny Hrabyňsko-Vítkovické vystupuje na pravém břehu řeky Opavice u hranic Prusko-Slezských. V obci jest 61 domů s krytbou po většině slaměnou, zámek Excell P. hraběte z Wilczku a obecní dům se skladištěm pro nářadí hasičské. Osadníků jest 477, kteří se zabývají rolnictvím a z nichž část vychází na výdělek do blízké Ostravy. Jelikož onoho času ve blízkém okolí - kromě spolku Hlučínského (město v pruském Slezsku) a Velko-Polomského - jednoty hasičské nebylo, pobadal správce školy Augustin Schneider, aby v obci hasičský sbor zřizen byl. Předsudky rázností tehdejšího starosty obce, rolníka Josefa Holuše překonaný a dne 30. června 1892 zaslány stanovy ku schválení od těchto zakladatelů:

• Josefa Holuše rolníka, starosta obce,
• Karel Mlýnek, stolař,
• Aug. Schneider, učitel,
• Valentin Postulka, kolař,
• František Postulka, obchodník.

Na základě schválených stanov ze dne 24. července1892  ustavil se sbor a zakoupena ihned stříkačka čtyřkolová dvouproudníu firmy R. A. Smekal, jakož i výzbroj pro 30 mužů. Roku 1893 byla svěcena stříkačka, při čemž zastávala úřad kmotřenky vysokorodá paní hraběnka Eliška z Wilczků-Kinsky.

Za okolností sboru příznivých zakoupeny žebře sestávací obyčejné, svítilny pro lezce (6), 1 berlovka s větrníkem, 1 berlovka s větrníkem i sacím přístrojem a různé nářadí v ceně 1367 zlatých. Sbor byl příkladem, že v sousedních 4 osadách rovněž sbory založeny byly. Sbor byl ihned členem podporovací pokladny Slezské, načež vystoupil svého času a ihned přistoupil ku nově zřízené podporovací pokladně sboru českých ve Slezsku. V čas založení sboru v obecním výboru zasadili: Josef Holuša, starosta, Jan Buček, rolník, Valentin Postulka, kolář, Josef Kusýn, rolník, Karel Mikeska, chalupník, Frant. Schiller, rolník, Frant. Postulka, obchodník, Vinc. Kusýn, rolník a zastupce velkostatku Frant. Mohelnický, správce. Tito veskrz sboru přízeň osvětšili znamenitými dary peněžitými (320 zl).

Prvním předsedou ve sboru byl Josef Holuša, rolník a starosta obce, jednatel správce školy Aug. Schneider, náčelníkem rolník Josef Holuša, starosta obce a předseda silničního výboru okresu Klímkovického.

Hasičská kronika - sepsal a upravil Titus Krška
starosta Č.Ú.J.H. mar. Morav. Ve Velkém Meziříčí

Touto činnosti je charakterizováno období od založení sboru až do okupace Československa Hitlerovým Německem a vypuknutí druhé světové války. Nutno ještě pro toto období připomenout, že byla pořízen fotografie v roce 1924, nastoupeného družstva mužů před hasičským skladem, který se nacházel pod nynějším obecním úřadem. V roce 1925 cvičilo družstvo mužů na hasičských slavnostech v Přívoze a Brně. Roku 1931 se konala v Dobroslavicích velká hasičská slavnost župy Hrabyňské.

Nahoru

1939 - 1945

Okupace a období druhé světové války bylo neradostné jak pro obec, tak i pro sbor. Členové se snažili, aby sbor nezanikl. Proto raději na veřejnosti nevystupoval a zůstával pasivní. Po technické stránce se však nic nezanedbalo.

Roku 1945, kdy šly přes naši obec osvobozovací boje a během 11 dnů ji těžce poškodily. Byla to i tvrdá zkouška pro členy našeho sboru. Viděli, jak oheň, bomby a granáty ničí to, co generace naších občanů budovaly. Cítili povinnost hájit a zachraňovat. Bylo to však zoufalé. Nebyl to jen ničící živel, byla to však i hrozba zabíjející války. A s tou bojovat znamenalo předem obětovat život. Ve snaze zabránit hrůznému ničení, byl při hašení těžce raněn bratr Karel Mlýnek, který na následky tohoto zranění podlehl.

Nahoru

1945 - 1951

Boje o naší obec postihly také materiálně i náš sbor. Veškerý jeho majetek, kromě ruční stříkačky, která byla jen poškozena, byl zničen. Celková částka škod byla vyčíslená na 22 940 Kč. Je obdivuhodné, jak brzy se sbor z této rány zotavil. Nejradostnější na tom je, že jeho členové v čele s vedením, ač přetíženi svými vlastními starostmi a práci na obnově a výstavbě svých domovů, oživují činnost sboru a starají se o pořizování nové výzbroje a výstroje. Díky jejích snaze a dobré vůli se jím dostává pomoci a podpory zvenčí, zvláště z blízké Ostravy - Nové Vsi a z Baťova. V rámci kmotrovství města Přerova s naši obcí převzal i sbor dobrovolných hasičů města Přerova dne 13. července 1946 patronát nad naší organizací. Hmotná i morální pomoc byla rozhodujícím činitelem pro vaše konsolidování a materiální vybavení.

Koncem roku 1945 byla zakoupena nová motorová stříkačka PPS 8 za 40 000 Kč na kterou nám byla dána sleva 8 000 Kč. Stříkačka byla vysvěcena 4. srpna 1946. Kmotrem byl opět sbor hasičů z Přerova. Výzbroj a výstroj byla uskladněna v budově bývalého majitele hraběte Wilczka. Po konfiskaci jeho majetku upravil místní Národní výbor tuto budovu na požární zbrojnice. Do užívání byla předána u příležitosti 60. výročí založení našeho sboru a jeho pětileté družby s Přerovem dne 3. července 1951. Převzetím zbrojnice bylo dokončeno období náprav škod, způsobených válkou.

Nahoru

1951 - současnost

Období od roku 1951 do dnešní doby bylo naplněno obětavou prací, někdy úspěšnou, někdy méně. Překonali jsme celkem bez otřesů organizační změny v celostátním měřítku, stali jsme se platnou masovou organizací, která chrání nejen majetek svých spoluobčanů, ale i hodnoty, které vytvořil lid a které jsou majetkem celé společnosti. Nadále plníme i funkci společenské organizace a přispíváme ke společenskému životu nejen naších členů a jejích rodin, ale i celé obce.

Nahoru

Vývoj vozového parku

V roce 1958 nám bylo přiděleno první auto od plesenského sboru značky Betford(ilustrační foto). Po četných provozních problémech bylo v roce 1962 vyřazeno z provozu a nahrazeno Tatrou 805. Koncem roku 1972 jsme obdrželi od závodního požárního útvaru Nové hutě speciální vozidlo Prqaga RN. Vzhledem k náročným bezpečnostním předpisům, však tato vozidla přestala vyhovovat a byla postupně vyřazená z provozu. Dne 6. prosince 1984 nám bylo okresní požární inspekcí v Opavě přiděleno vozidlo Škoda 706 RTHP CAS 25, které slouží dodnes.

Nahoru